Františkánství

Co říci o Františkánech?

Františkáni žijí svoji víru vztahem, ne teologickými tezemi. Podle životního stylu sv. Františka.

Kdo byl sv. František z Assisi?

Mladý muž, který několik let hledal smysl svého života. František byl od přirozenosti veselé a radostné mysli, byl vnitřně naplněn nebeskou radostí. František rád používal hudby a zpěvu, aby obveseloval duši a tělo. Další radostí byla Františkovi modlitba. Radoval se z dobroty Boží, z radosti v Bohu, nad Bohem. Při rozjímání v kostelíku v polích za městem Assisi mu Bůh dal poznat jednoduchou křesťanskou spiritualitu, která ovlivňuje víru celé církve od vrcholného středověku až dodnes.

Čím zaujal své současníky?

Ostatním jeho kamarádům z Assisi a později mužům z celé Itálie imponovala skvělá nabídka: následovat cestu evangelia s bezprostředností, s veselou myslí, bez koncepčních starostí, bez teologických starostí, bez ambicí moralizovat nebo reformovat církev.

Kde se ve Františkovi vzala tak veliká láska k Bohu, energie a vytrvalost?

František poznal a zakusil Kristovu lásku. Všechno ostatní, co dělal, bylo odpovědí na Kristovu lásku. Odtud čerpal sílu.

Proč sv. Františka následují lidé i po 800 letech?

Sv. František dal jednoduchý návod na prožívání křesťanství. Lze jej žít v kterémkoli století a v kterékoliv kultuře.
Být skutečně svobodnými – to znamená odvážit se osvobodit od všeho, co nás svazuje.
Být bratry a sestrami všech – učit se milovat opravdově, jako Ježíš, srdcem i skutkem.
Být šiřiteli pokoje, radosti a naděje – to znamená, držet se pokoje, radosti a naděje, kterou jsme obdrželi Duchem Svatým a od něj čerpat sílu, především modlitbou a kontemplací.

Jakou historii má Františkánský řád v Plzni?

Současně se založením města Plzně, králem Václavem II. r. 1292, byl založen i klášter Menších bratří. Klášter byl po celá staletí pastoračním a kulturním střediskem města. Měšťané si kostela i kláštera velmi vážili a budovy po válečných katastrofách pomáhali Františkánům opravovat.
Františkánský klášter v Plzni sloužil svému účelu až do dubna 1950, kdy zásahem státní moci proti klášterům byl evakuován. Po roce 1989 byl klášter navrácen Františkánskému řádu a ten ho zase daroval místní církvi, která z něho po vzniku plzeňské diecéze, učinila děkanství a využila jej jako diecézní museum církevního umění.

V současné době je fara kláštera ve městě sídlem bratrského společenství Sekulárního Františkánského řádu světských osob v Plzni. Terciáři sv. Františka jsou obyčejní lidé, kteří se snaží žít spiritualitu sv. Františka v rodinách, v zaměstnání, v radostech i stratech běžného života.

Na podzim roku 1996 byla na přání biskupa založena nová malá komunita bratří Františkánů v panelákovém bytě na sídlišti Vinice. Později biskupství zakoupilo objekt zrušené školky v sousedním sídlišti Lochotín, který slouží jako pastorační centrum pro obyvatele Lochotína. Ve třech malých místnostech mají bratři františkáni malý skromný klášter.