ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST PLZEŇ - SEVERNÍ PŘEDMĚSTÍ
FARNOST SV. FRANTIŠKA A KLÁRY
Společenství, nebo-li spolčo, je skupinka mladých lidí, kteří se chtějí společně setkávat, povídat si, modlit se, bavit se, hrát si, být užiteční pro druhé nějakou službou (brigádou, přípravou programu pro mladší děti, úklidem......). Prostě být spolu. Každé spolčo má svého animátora (nebo animátory), který má spolčo na starost i na radost. Od roku 1996 se, tehdy ještě ne v Domečku, ale ve Farním bytě, začala scházet první společenství mládeže. Na úplném začátku bylo jedno spolčo, které si říkalo Himbajs (název původně znamenal počáteční písmena členů spolča), a které se nyní už neschází. Asi o rok později vzniklo další spolčo, Kinder. To už se scházelo v čerstvě dodělaném Domečku. Tohle spolčo se časem velmi rozrostlo a tak bylo potřeba ho rozdělit. Vzniklo tedy ještě další spolčo, Krůťaj-Ťuťaj. Po několika letech se ale zase spojily a jmenovaly se K2. Potom se přidávala další spolča: Slonisko (to nyní zvýšilo svůj věkový průměr a pomalu se přesunulo z kategorie mládež do kategorie dospělí:), Broučci, Ostrůvek, Cesta a Klubko. Spolča mívají okolo 10 členů (ale někdy i 15 a jindy zase 3.....). Každé společenství má také svého animátora, popř.animátory.
Animátor je někdo, kdo vede, a tedy má na starost i na radost společenství. Všichni animátoři se pak také společně scházejí. Animátoři mládeže je tedy skupina lidí, kteří vedou nějaké společenství a nebo se prostě nějak jinak chtějí podílet na životě farní mládeže. Většina animátorů prošla nebo prochází kurzem pro animátory, který pořádá DCM Plzeň.
V naší farnosti jsou i dospělí, i když jim nejdéle trvalo přidat sem na web informace o sobě. Je nás ale dost a jsme rádi součástí naší farnosti. Zde jsou informace o některých našich aktivitách či společenstvích.
Setkání máme každý čtvrtek v 17,00 na faře ve Františkánské ulici před farou u kostela Nanebevzetí Panny Marie.(Každý třetí čtvrtek v měsíci už od 16,00 hodin ve františkánském kostele). První čtvrtek je námětem setkání: Síla společné modlitby a kontemplace poselství sv. Františka. Druhý čtvrtek: Pomoc bližnímu jako projev předávané Boží milosti. Třetí čtvrtek začínáme v 16:00 kontemplací a pak mší svatou, pak pokračujeme zpívaným breviářem a agápe. Čtvrtý čtvrtek se týká sdílení - Obohacení zkušenostmi druhých a trvalá společná radost v Pánu! Duchovně nás vede františkán br. Cyril Jan Tóth OFM.
Shora v úvodu čteme "Společenství, nebo-li spolčo, je skupinka mladých lidí, kteří se chtějí společně setkávat, povídat si, modlit se, bavit se, hrát si, být užiteční pro druhé nějakou službou. Prostě být spolu."
V našem spolču to tedy platí, přestože už nejsme úplně mladí. Naše vlastní děti nám dorůstají do věku, kdy se z docházení na nábožko stává chození na spolčo. Už jim tolik nevadí, že se každý čtvrtek večer bezohledně vytrácíme, abychom mohli být prostě spolu s ostatními manželaty. Ještě stále s námi jezdí na Blatnou, Pernink i do Štěkně. A kupodivu se těší, až jim budeme připravovat duchárnu. Také my máme svého animátora (Honza K.) nebo animátory ( Přemek B., Radim T., Honza S., Martin P., Petr K., Honza Ř., Zbyněk L., Honza V., Libor P., Pavel S.), ale i animátorky :) máme se navzájem na starost i na radost! A letos budem oslavovat plnoletost našeho společnství.
Začalo to na podzim v roce 1999, kdy se sešlo několik lidí v katechumenátu. Tehdy pro nás ještě neznámý bratr Regalát dostal za úkol nás připravit ke svátostem. Brzy mezi námi začalo vzájemné přátelství, bavili jsme se, vzdělávali, a protože se k tomu čas od času popíjelo víno, tak jsme si začali říkat Vinaři. Katechumenát vyvrcholil křtem několika z nás, poté biřmováním. Asi hlavně holkám vděčíme za to, že jsme se i po prázdninách začali opět scházet, protože stále škemraly a škemraly, že nechtějí skončit, a jak by to bylo krásné, kdybychom se scházeli i dál.Společenství má nyní 10 stálých členů - Josefa, Evičku, Luboše, Pavla, Evu, Gabču, Zlatku, Margitu, Regaláta a Donku.
Jak šel čas, zažili jsme také krušné chvíle, myslím, že z těch zakládajících členů to neminulo nikoho. Ze začátku jsme si možná neuvědomovali pomoc ostatních, ale teď po pár letech jsme si vědomi, že společenství, které vzniklo díky Ježíši, nám bylo v těžkých chvílích opravdu oporou.Za těch pár let jsme strávili několik víkendů v Hřešihlavech, v Žandově, u bratří františkánů v Praze, v Liberci, na Prusinách, zažili nesčetně oslav svátků, narozenin a vánočních besídek, pět svateb, společnou dovolenou v Itálii na Garganu a plánujeme další. Loni jsme měli slavnostní mši u příležitosti 5-ti let od biřmování, kterou jsme slavili v meditační zahradě s následným táborákem se zpěvy. Ale nezůstává jenom u slavení, každý týden se scházíme ke společné modlitbě, čteme si evangelium, o životech svatých, nyní více o sv. Františkovi a společně se dělíme o životní zkušenosti, zážitky a radosti.Naše společenství se profesně skládá z jednoho kněze, sekretářky ředitele, sociálních pracovnic, státní úřednice, knihovnice, obchodního zástupce, dělníka právě nově odmaturovaného, překladatele, pana domácího - toho času na penzi, správce databáze a ještě některých dalších, a z pohledu společenského je zde jeden řeholník, několikero mamin, jeden otec, pár novomanželek, pouze jeden novomanžel a několik svobodných mládenců.Jsme parta lidí, co mají prostě rádi Boha, a protože nám Ježíš slíbil, že s námi bude po všecky dny až do skonání tohoto věku, tak se s ním těšíme, jakožto společenství křesťanů, na další zážitky.
V naší farnosti se setkávájí k modlitbě i sdílení členové Sekulárního řádu Tereziánského Karmelu ( III.řád), kteří tvoří společenství s neoficiálním názvem „Společenství Svaté Rodiny“. Snažíme se žít spiritualitu sv. Terezie z Avily a sv. Jana od Kříže pod ochranou Panny Marie. Je nás 8, ale přicházejí i dvě další zájemkyně.Snažíme se prožívat důvěrný vztah s Pánem v osobní i společné modlitbě tak, aby se celý náš život stal modlitbou a došel k sjednocení s Ním. K tomu nám pomáhají měsíční setkání s bratry a sestrami v Praze a také kontakt se sestrami karmelitkami v klášteře, s nimiž sdílíme společné charizma, třebaže způsob našeho života je odlišný. Naší službou je především přímluvná modlitba za situace, které nám Duch svatý ukáže a za lidi, které nám pošle. A samozřejmě za kněze a za celý svět, protože „modlitba karmelitky objímá celý svět“.
K modlitbě za děti se setkáváme už více let. Jsme v kontaktu s „Hnutím pro život“ a připojily jsme se k hnutí „Modlitby matek“. Ze Zpravodaje, který hnutí vydává, čerpáme podněty k modlitbám i radost za vděčnost z vyslyšených proseb jiných společenství tohoto hnutí. Pochopitelně se modlíme za své vlastní děti a vnoučata i za ty, o nichž jsme se dozvěděli, že potřebují pomoc. Je nás 8, z toho 3 babičky.
Naše „Pondělní“ společenství je Pánem neseno poměrně dlouhou dobu. Dva nejstarší (věkem) členové patří k nejstarším i svoji účastí. Postupně přicházeli další, z nichž někteří časem odešli, jiní zůstali a setkávají se pravidelně nebo alespoň podle možnosti.Opět sdílení a modlitba vyplňují pondělní večer. Provázíme modlitbou nemocné a prožíváme radosti i starosti každého z nás a předkládáme je Pánu. Společenství je otevřené třebaže má stálé „členy“, je možné domluvit se a přijít se podívat, zkusit, požádat o modlitbu, modlit se …
Setkáváme se v bytě u Marie Ventové
V pátek v 9:30 hod. se schází v domečku u stolku s rozsvícenou svíčkou několik mamin, aby se spolu pomodlily růženec a pak si spolu taky někdy trochu popovídaly. Kulisu k této modlitbě tvoří blíže neurčený počet dětí (od miminek po předškoláky), které jsou bohatě zásobovány sušenkami, ovocem, čajíčky a hračkami z místní herny, aby měly maminy chvíli klid na modlitbu. Někdy se k našemu růženci přidají taky bratři františkáni nebo ve svátek pro nás slouží v domečku mši svatou. Toto naše společenství je volné a kdo by měl zájem o tuto formu modlitby, ať přijde v pátek do domečku.
Jsme jedna ze skupin (dnes sedmičlenná), která doprovází hudbou mešní liturgii v Pavilónku a vystupuje a slouží i při jiných příležitostech. Základem naší práce jsou pravidelné zkoušky jedenkrát týdně. Zpíváme duchovní hudbu, ale i jiné skladby. Abychom dobře souzněli v hudbě, učíme se vzájemně si naslouchat, podporovat se, mít vzájemnou trpělivost. A to nejen při vlastním zpívání, ale i při společném sdílení osobních radostí i starostí. Pomocí nám je pravidelné čtení Božího slova a komentářů – rozesíláné nedělní texty s výkladem a denní tichá chvíle. Přáním je i další duchovní vzdělávání, jako je čtení výborného Katolického týdeníku a diskuse o tématech.
Manželé Glacovi
Každou 1. neděli v měsíci slavíme v 9 hod. mši sv. speciálně určenou pro děti a jejich rodiče.
Oddíl skautů a skautek, světlušek a vlčat je již od roku 1999 členem 4.střediska ICHTHYS. Nejvyšší funkci,vedoucího oddílu, zastává Josef Storzer. Náš oddíl má dvě klubovny, jednu v Domečku a druhou na zahradě. Členy oddílu jsou děvčata i chlapci ve věku od 6 do 15 let. Během roku se jednou týdně schází odděleně, po družinkách: Včelky, Orli, Skauti, Miški, Antilopy, Draci a nováčci světlušky Sedmikrásky. Letos na táboře bylo asi 13 mladých skautů a skautek pasováno na rovery a rangers a také se jednou za 14dní společně scházejí. Přes rok se snažíme připravit několik vícedenních akcí pro celý oddíl, kde společně poznáváme přírodu, hrajeme hry, povídáme si, také skotačíme, vybíjíme energii, uplatňujeme své vědomosti, různě soutěžíme a hlavně jsme jako oddíl spolu.
Vyvrcholením a odměnou za celý rok nás v létě o prázdninách čeká dvoutýdenní tábor v krásné přírodě, daleko od civilizace, od rodičů a mezi kamarády. Je to čtrnáct dní strávených v podsadových stanech, kde společně zažíváme krásné chvíle, smějeme se, hrajeme celotáborovou hru, zdokonalujeme se, osamostatňujeme se, ale také prožíváme chvilky hrůzy a strachu při nočních hlídkách. Jsou to dny plné dobrodružství, na které pak rádi vzpomínáme.
Jelikož náš skautský oddíl má své vlastní stránky, vše potřebné se můžete dozvědět ZDE
Domov důchodců a Ústav sociální péče (DD a ÚSP) v Kotíkovské ulici, stejně jako LDN v nemocnici Privamed jsou součástí naší farnosti. Proto si myslíme, že jejich obyvatelům je nutno posloužit, potěšit je a zapojit tak, aby mohli cítit, že patří k nám. V současné době promýšlíme, jak více toto propojování uskutečňovat. Možná byste mohli pomoci a přispět svými nápady. Zatím služba probíhá především ve formě pravidelné mše svaté, osobních návštěv a občasného zpívání (velikonoce, vánoce).
Mše svatá – každý týden v pátek od 15.45 v jídelně na I. patře Domova důchodců
Této mše se účastní i vozíčkáři z ÚSP, které na mši vozíme (1 cesta cca 5-10 min). Rádi bychom zavedli systém jeden vozíčkář – jeden pravidelný pomocník, na což momentálně naše kapacita nestačí. Proto mezi nás zveme každého, kdo by byl ochoten se zapojit. Chápeme, že každý občas někam v pátek odjíždí, takže stoprocentní účast není nezbytnou podmínkou. Čím více nás bude, tím lépe se můžeme každému věnovat. Tato služba je oboustranná, nedáváme jen my, ale kdo slouží, ten především dostává!
A dále všechny zveme k prosté účasti na mši svaté, která je v tomto společenství velmi pěkná a obohacující. Je to i vaše společenství, přijďte poznat nové farníky! Jste vřele vítáni přijít na mši s nedělními texty evangelia a tak se již připravit na neděli.
Zájemci o pomoc se mohou obrátit na : Marušku Štroblovou, Elišku Storzerovou, Bohunku … Rádi vás provedeme, zapojíme, seznámíme!
Římskokatolická farnost Plzeň-severní předměstí sídlí na Lochotíně, konkrétně v "Domečku" (část bývalé mateřské školky, ve zbylých částech je CEPHA a veterinář). Doprava k nám je vcelku jednoduchá, nejlépe tramvají č.1 směr Bolevec, zastávka "U Gery, Lidická", potom pěšky šikmo přes parkoviště, které je po pravé straně nákupního střediska Albert. Po chvilce hledání mezi paneláky jste tam.
